Shinigami ni-kapitola první

16. března 2012 v 18:22 |  Shinigami Ni
Sousuke aizen(c): Kubo tite
Ukitake(c): Kubo Tite
Urahara Kisuke(c): Kubo Tite



1.kapitola- Serenity a Wichiten

"Mercredi pospěš" zavolal hnědovlasý kapitán na svojí podřízenou. Ozvalo se s otevření dveří a kapitán divize zařval bolestí, když se dívčina pěst dotkla jeho břicha. "Jsem Wichiten a i když je středa tak mi mým druhým jménem říkat nebudeš" zasyčela drobná rudovláska a pohodila vlasy dozadu a vyrazila. "Pospěš si Aizene,přijdeš pozdě" zašvitořila poté, co ušla deset metrů a její kapitán doposud ani nepohnul nohou. "Wichiten" zavrčel do prachu jmenovaný a vyškrábal se na nohy. "Pospěš si" prozpěvovala Wichiten a kroutila se do rytmu hudby, kterou si pobrukovala. Aizen se zasmál: "Už zas tvoje taneční kreace. To se divím, že tě to ještě baví". Wichiten se narovnala a srovnala zanpaktou,kterou měla přes záda. Vyplázla na Aizena jazyk a zakřičela: "Pospěš si Aizene máme 5 minut zpoždění". Aizen pokrčil rameny a použil bleskový krok. "Chytrý hoch" poznamenala Wichiten a zmizela stejně rychle jako její kapitán.

"Kde myslíte že Aizen-sama je?" zeptala se černovlasá dívka svého kapitána. Ten jako obvykle se přívětivě usmál a optal se, co je za den. Dívka trochu vyvedeně odpověděla, že středa. "A máš tu odpověd,Sousuke vždy na svojí podkapitánku ve středu volá Mercredi,takže se nejspíše někde válí. Člověk by neřekl, že ta malá má až takovou sílu"řekl druhou větu spíše pro sebe. Serenity se zadívala z okna. Sousukeho novou podkapitánku neznala. V tom se zvedl prach a všichni mohli spatřit hnědovlasého kapitána páté divize. Vedle něj spadlo pár lístků rudých růží a vedle něj dopadla drobná rudovláska. "Jakej je čas Wichi?" zeptal se Aizen rudovlásky. "Třicet minut zpoždění, jdeme brzo" řekla rudovláska. Tmavovláska si drobnější dívku vedle Aizena prohlédla. A nemohla pochopit jak se taková malá, a nejspíše i lehce vyšinutá dívka mohla dostat na tak veliký post. Ona sama byla pyšná, že se vypracovala na post 3. Poručíka. "Tati támhle na mě blbě koukaj" zašeptala Wichiten a ukázala nevychovaně na Serenity. "Neříkej mi tati, nejsme ani příbuzný. A Tamhleto je slečna Serenity třetí poručík třinácté jednotky a neukazuje se" řekl Aizen.Wichiten se zašklebila. "Tady není veselo, to tenkrát u Urahary…" chtěla vyprávět jednu ze svých historek Wichiten,ale v tom jí Aizen zarazil. Do místnosti vešel postarší děda a všichni kapitáni odešli spolu s ním do vedlejší místnosti. Wichiten se příšerně nudila. Sice díky Kiaře měla zábavu, ale koho by pořád bavilo dělat věnce z růží. "Neruším?" ozval se vedle ní hlas. Rudovláska vyjekla a nadskočila. "Neblbni, zabiješ mě a nevím, kde by Ai-chan sehnal narychlo podkapitána. A ne nerušíš"řekla rudovláska poté, co vydýchala šok. Serenity se posadila naproti ní. "Jak to že jsem tě tu nikdy neviděla?" zeptala se. "Ále. Musela jsem být ve světě lidí a zabíjet ty potvory" řekla Wichiten. "V lidském světě?" upřesňovala si Serenity. "Slečna je chápavá" poznamenala Wichiten a pokývala hlavou. "Přesně tak v lidském světě". Serenity se po ní podívala. "Proč jsi hned po návratu z lidského světa dostala post podkapitána?" zeptala se. " Nevím. Možná to bude tím, že jsem přeprala bývalého podkapitána" zamyslela se Wichiten. Nikdy neřešila proč jí Aizen dosadil na tak vysokou pozici. "Popravdě to nechápu. Vypadáš jako bys utekla z nějakého blázince…"chtěla říct Serenity. "A ty se divíš? Bydlela jsem rok a půl u Urahary,to zanechá po psychické stránce nějaký šrámy" řekla rudovláska. "Wichiten"ozval se hlas. Wichiten sebou trhla a rozloučila se s tmavovláskou. "Jdeme"ozval se znovu Aizenův hlas. Serenity zaslechla, že to není fér,Urahara na ní nikdy netlačil nic a tady všechno běží jak na běžícím pásu a poté rána skučení a kroky. "Také je nechápeš že?"ozval se u Serenity hlas jejího kapitána. "Popravdě Aizena-sama ne, jí trochu ano. Slyšela jsem o Uraharovi samá nehezké věci" povzdychla si Serenity. "Dnes by měla mít chvilku čas, tak jestli máš zájem můžeš za ní zajít" usmál se Ukitake. "Děkuji, kapitáne" poděkovala zdvořile Serenity, ale to už Ukitake byl u dveří. Serenity se rozešla za ním ale v tom do něčeho, nebo do někoho narazila. Dopadla na sedací část svého těla. "Dávej pozor na cestu" ozval se ledový hlas kapitána šesté divize, který jí bez další diskuze pomohl vstát. Serenity se lehce zarděla, poděkovala a rychle se rozběhla ze Ukitakem. Spolu zamířili ke svým kasárnám.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme za návštěvu doufáme že se zase u nás zastavíš :)
Design by: ©Serenity2014
Pictures:©Wichiten & Serenity 2014