Wichiten Story-kapitola třetí

15. března 2012 v 22:38 |  Wichiten Story
Watari(c): Tsugumi Ohba, Takeshi Obata
Rodger(c): Tsugumi Ohba, Takeshi Obata
Mello Mihael Kehl(c): Tsugumi Ohba, Takeshi Obata
Matt Mail Jeevas(c): Tsugumi Ohba, Takeshi Obata
Near Nate River(c): Tsugumi Ohba, Takeshi Obata
L Lawliet(c): Tsugumi Ohba,Takeshi Obata
Misa Amane(c): Tsugumi Ohba,Takeshi Obata
Takade(c): Tsugumi Ohba, Takeshi Obata


Kapitola 3 - Matt



O přestávce jak sem již zmínila všichni vyběhli na chodbu. Ve třídě jsem aspoň podle prvního úsudku a mírné nevnímavosti zůstala sama. Otevřela sem svůj sešit a chtěla si přepsat tu básničku, ale k tomu jsem se nedostala. Vyrušil mě něčí hlas: ,,Ty jsi tu nová?". Otočila jsem se po hlasu a spatřila toho červenovlasého kluka. ,,Ano, jsem nová" odpověděla jsem a zadívala sem se mu zhluboka do zelených očí, které zase zkoumali moje modré. ,,Jak se jmenuješ?" zeptal se a posadil se na volnou židli v mojí lavici, o které jsem neměla do té doby zdání. ´´Vzchop se a začni používat to svoje nové ,,jméno" ´´ poručila jsem sama sobě. "Jsem Wannie a ty jsi?" odpověděla jsem na otázku a zároveň jednu položila. ,, Jsem Matt" řekl jen. Obyčejně jsem kluky přehlížela, měla jsem lepší zájmy, ale musela jsem i říct že tenhle se mi vážně líbil. Obdařila jsem ho úsměvem, snad prvním upřímným od doby co rodiče zemřeli. ,,Proč jsi mě včera pozoroval?" položila jsem otázku, která mě docela silně hlodala. "Zdála ses mi jiná než ostatní holky", řekl jen. Asi jsem měla dost blbý pohled, protože mi to objasnil. ,,Víš každá kterou znám nedá bez nějakého pořádného účesu, sukně a trika s výstřihem po kolena ani ránu, ale ty jsi jen šla v klasických džínech, vytahaným triku a s Vlasy jako když právě vstaneš. Takovýhle holky jsou vzácný" řekl parovinu. Je fakt, že měl pravdu, i já jsem věděla, že se trochu liším od ostatních, ale nikdy mi to nikdo nedal najevo, natož řekl tahle otevřeně. "Aha" řekla jsem jen. V tom se ozval zvonek. Matt se posadil na svoje místo, ironie seděla přímo přede mnou. Zrovna byla matematika, ta mi vždycky šla, ale tahle učitelka byla jiná, než na jakou jsem byla zvyklá. Nový přístup se mi vážně líbil. Poprvé jsem se cítila zmožená z počítání ale co vše je jednou poprvé. Hned po zazvonění se na mě Matt otočil a obdařil mě úsměvem. ,, Hraješ nějaké hry na počítači?" zeptal se. "Počítač je můj druhý život. Hrávala jsem 4 story a metin2 oficiál, teď jsem ulítlá na sindicate" řekla jsem na rovinu. ,,4 story" řekl a já měla snad dojem, že jsem řekla něco posvátného a přísně tajného.,,No pak mě omrzeli, ale v počítači je mám pořád" řekla jsem mu. "Jak se na nich jmenuješ? Že bychom mohli hrát spolu" navrhl mi. Chvíli sem rozmýšlela: ,, Účet jsem a všechno okolo zapomněla, takže budu zakládat nový" řekla jsem a trochu nervózně se zasmála. ,, Pak nechápu, co děláš v tomhle baráku" řekl blonďák, který nás jenom poslouchal. ,,Já tu od teď bydlím, a věř mi Bohnice by mi byli milejší" odpověděla jsem mu. Matt si jen povzdechl. "Mello nechej toho, každém někdy zapomíná já zapomněl už 4 účty" řekl a zasmál se. " A to ti říkají, že si třetí nejchytřejší" pronesl Mello. ,,Tak promiň, tobě říkají druhý nejchytřejší a taky nevim, kde to vzali." Pronesl Matt. ,,Sakra a já měla za to, že blondýny moc chytré nejsou" pronesla jsem sarkasticky. " Něco proti, prcku" zeptal se mě blonďák. ,,Vůbec nic Eiffelovko" přidala jsem se.,,Můžete toho nechat?" zeptal se Matt. ,,Prcek s tím nemá žádný problém, co ty Eiffelovko?" řekla jsem. ,,No problemos" řekl a věnoval se učebnici. Za jeho zády jsem úchvatně předvedla něco, co by se dalo pojmenovat "to já jsem nejlepší" a nahodila vážný výraz. Matt se tomu zasmál. Přišlo mi to tak zvláštní, nikdy jsem se nebavila s jednou osobou víc jak pět minut ale s Mattem to nešlo. Po škole jsem zjistila, že snad lepší člověk neexistuje. Měli jsme spolu hodně společného, až nás Mello podezříval, že jsme příbuzní. Divím se, jak rychle zvládl najít můj pokoj ale ani jsem se nenadála a seděli jsme na posteli, oba s noťasem a jeli 4story. Čas tak rychle ubíhal jednak tím jak jsme hráli, jednak tím jak jsme se o tom bavili že nám pak Mello udělil výchovného lepáka jak to nazval, ale byl milostivý a jídlo nám vzal na pokoj. Když byla ohlášena večerka Matt se slovy sejdeme se na story odešel. Přikývla jsem, ale šla jsem tam na skok, napsala mu, že jsem ospalá a s popřáním dobré noci jsem to celé vypnula. Ani jsem nevěděla, kdy jsem usnula, ale poslední myšlenky se týkali Matta.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme za návštěvu doufáme že se zase u nás zastavíš :)
Design by: ©Serenity2014
Pictures:©Wichiten & Serenity 2014