Ve svitu luny- 9.kapitola

6. června 2012 v 15:58 | Wichiten |  Ve svitu luny
Tohle je bez komentáře... :D(See já jí klído předělám...),jinak končí to tak utrženě.... to newadí
PEREX



"Co si mám vzít na to vaše shromáždění?" ptala se Cathlie a dívala sena svůj šatník. "Dívky mají zakázány kalhoty,pokud se nejedná o elfky válečnice. Takže z tvého šatníku asi nic" řekla Wichiten. "Kruci. Vždyt už je všude zavřeno" zanadávala Cathlie. "Neboj.Dokázali jsme už předtím odhadnout tvoje míry,takže šaty budeš mít hotové. Měli bysme vyrazit pokud chceme,abys přišla na generální zkoušku včas" řekla Serenity. "To jako jet v autě a řídit bude ona?" ukázala zděšeně Catlhie na Wichiten. "Rychlá jízda je důležitá,stejně jako útěk. Tedy pokud máš přežít" poučila jí Wichiten. "Bezva. Šestnáct let jsem bez kámoše,odstrkovaná a najednou získám tři a dvě poloviny kámošů. Z toho jedna je šílená schizofrenní čarodějka,anděl stvořen temnými rodiči vlk, netopýr a dějepisář a náš třídní" přemítala nahlas Cathlie. "Lichotíš mi" ozvalo se dvojhlasně. "Bezva tak jdeme" řekla Cathlie. Bála se že je urazila,ale bylo vidět žety dvě už si utrpěli svoje. "Jo je možné že mého otce na shromáždění uvidíš,oni mu totiž vinu neprokázali" řekla Wichiten jen tak mimochodem zatímco její auto poskakovalo po lesní cestě. "Jakto že ne?" zeptala se cathlie a pevně svírala sedačku. "Stvořila jo ta ježibaba, takže bariéru zlomila ona. Jemu nikdo nic neřekl" pokrčila rameny Wichiten a vyjela na klidnou silničku. "Proč jsme jeli po téhle cestě?" zeptala se Serenity klidně. "Temní vlci byli okolo Cathliina domu" zněla jednoduchá odpověd. "Bariéru si udělat nemohla že?" řekla ironicky Serenity a vzápětí div neokusovala palubní desku,s Cathlie to vzadu škublo,takže se naplácla na sedačku před ní. Na čelním skle ležel přimáčkutej netopýr,kterého Cathlie poznala. Samozdřejmě to byl Caius. Ten obličejem na skle dělala jakýsi úšklebek. "To je pako" řekla Wichiten a lehla si na volant,což neměla. Cathlie čakala ten hnusný zvuk klaksonu a místo toho slyšela Luciferův smích. Caius okamžitě se odplácl z okna a už jako klučina vlezl do auta. Serenity mezitím zvedla hlavu Wichiten,ten smích se nedal poslouchat. "Ty seš debil. Mi tahle nalítnout na sklo,na čelní když jedu 120 v hodině" sjela ho Wichiten. "Promin no. Snažil jsem se vás varovat že jsou tam vlci,tak jak jinak sem měl upozornit?" snažil se to vysvětlit Caius. "Třeba poslat esemesku?" skusila to Serenity. "Anthony mi nedobil krédo,fakt nesnáším ho" zamumlal Caius. "Ty mu říkáš jménem?" divila se Cathlie. "Jasně,jak si mě udělal takovej sem" pokrčil rameny Caius. "Když si tě dělal,neměl bejt pod vlvem alkoholu. Tahle to dopadlo" zamumlala Wichiten. "Kam jedete? Budu vám dělat tělesnou stráž,když je vlček na odblešovací kůře" zacvrlikal Caius a nepřestával koukat na Serenity. "Cathlie si jede pro šaty" odpověděla Serenity. "Aha. To je dobře. Wichiten tam s ní může být a my dva bysme mohli někam zaskočit" zkoušel to znovu Caius. Serenity mu přišla velmi zajímavá. Tichá a zajímavá. "jo klidně běž.Sice se bojím že mě wichiten někde majzne,vyklopí a nebo jinak ale život jí snad svěřit můžu" zasmála se Cathlie."Cathlie má pravdu. Já se o ní postarám" usmála se Wichiten na Serenity a vzápětí prudce trhla volantem aby se vyhnula auto jedoucímu naproti. Serenity přemýšlela.Jestli odmítne,třeba jí dá pokoj, ale představa že už by jí nikam nezval a neusmíval se na ní. Tak jak to dělala doposud jíděsila. "Tak dobře" řekla potichu. "Bezva. Kde vás mám pak naložit?" zeptala se Wichiten. "Netřeba. Vezmu jí pak rovnou na shromáždění. Máme přeci jen hodinu" řekl Caius na jeho poměry vážně. "dobře. Svěřuju ti jí. Jestli mi jí vrátíš v jiném stavu než je ted dostaneš pěstí a posypeš za bariru" řekla výhružně Wichiten. "Jasně Wichiten" řekl Caius. Wichiten prosvištěla zatáčku a prudce zastavila před jedním domem. "Tak běžte vy dva" pobídla je. Serenity se pomalu odpásala a s ahoj zavřela dveře. Caius naopak vylítl jako rychlá voda a hned byl u Serenity. Wichiten je ještě chvíli pozorovala v zrcátku a pak konečně dojela na to parkoviště. "Proč jí tak hlídáš?" zeptala se Cathlie,zatímco šli po úzkém chodníku. "Protože je pro mě jako vlastní sestra. A sestry se majíhlídat ne?" znšla jednoduchá odpověd. Cahlie jen přikývla a chtěla zaklepat když se dveře ,ktew kterým došli, otevřeli. "Zdravím tě Cathlie" řekla blondýnka mezi třiceti a pětatřiceti lety,stojící ve dveřích. "D-dobrý den" řekla se Cathlie. "Neboj se. Tady tě už každý známe" usmála se blondýna a poodešla ode dveří tak,aby mohli dívky vstoupit. "Kde je Serenity?" zeptala se blondýna. "Šla s Caiusem na rande" řekla Wichiten klidně. "To už jí uvrtal?" zasmála se blonďatá žena. Cathlie přemýšlela. Co oni nevědí. "Cathlie tohle je Samantha. Je to mág. Ale elfí mág,abych to uvedla na pravou míru. "těší mě" vyhrkla Cathlie. "Věř že mě více. Jinak nějak sem netušila jeslti by byli vhodnější krátké nebo ldouhé šaty,vzala jsem kompromis" řekla Samantha a povzvedla ramínko. Cathlie uviděla jednoduché bílé šaty s páskem u boků,přesně veprostřed se nacházel bilý kámen. měsíční kámen. Skvělá volba" poznamenala Wichiten. "Měsíční kámen?" nechápala Cathlie. "tento kámen má spoustu užití. Použila jsem ho pro dvě skvělé vlastnosti. Ochrana a intuice" usmála se Samantha milým úsměvem. Cathlie přikývla. "Vyzkoušej si je prosím, máme chvíli času,já jen kdyby něco nesedělo" požádala Samantha Cathlie. Ta přikývla a o chvíli později byla oblečena do těch bílých šatů,které tvořili protikladkjejím černým vlasům a dokonale ladili s Cathliinou bledou pokožkou. "Jako obvykle,dokonalé práce" usmála se Wichiten na Cathlien. Ta se nejistě usmála a koukla se do zrcadla. "Moc děkuji" otočila se na elfku. "Není zač" odvětila elfka. "Měli bysme vyrazit. Máme asi pět minut. Teleportaci zvládám hned po bariérách,takže bych měla trefit místo" zamyslela se Wichiten a její džínsy a jednoduché tílko se změnili na krátké šaty. "dobrý nápad. Vydržte vteřinu já si pro šaty musím dojít" požádala je Samantha a odběhla někam. Cathlien sledovala Wichiten. "Um. Proč jsopu ty šaty černo-červené?" zeptala se. "Nemám tušení. Většinou je mívají čarodějky podle povah" zamyslela se Wichiten. "Můžeme tedy vyrazit" usmála se Samantha mezi dveřmi. Její šaty byli dlouhé bleděmodré a přes záda měla hůl,které Cathlie připomínala kouzelnické hole z pohádek. "Jak myslíš" zamumlala Wichiten a prudce se škrábla. "co to vyvádí?" šeptla Cathlie k Samanthě. "Nemám tušení. Teleportaci vidím poprvé" zněla odpověd a Wichiten dokončila kruh okolo nich. Wichiten něco tiše zamumlala,Cathlie jen z toho vyrozuměla slovo vítr a ohen a vše se rozmazalo.

"Jsme na místě. Neboj se otevřít oči" uslyšela Wichitin hlas. Proto obě oči otevřela. Stáli před místem kde bylo tolik lidí. Ne nadpřirozených bytostí. Od válečnic po nadpřirozeně krásné ženy,tedy upírky, po bandu vlků a mnoho dalších. "Tady jste. Bála jsem se abyste se dostali na místo a né někam jinam" slyšela Cathlie z dálky hlas Serenity. Ta k nim kráčela v černomodrých šatech,o trochu delší než měla Cathlie. V tom se zasekla. "Jak vlastně můžeš mít věci když máš křídla?" řekla to nad čím přemýšlela. "Jednoduše. Na zádech mám velké výstřihy" pokrčila rameny Serenity. Po Wichiten skočila něco hnědého a chlupatého. "Mají vlci pubertu?" zeptal se vážně Caius,která se k nim dostal o pár minutek později. Matthew ve své vlčí podobě sundal packy z Wichiten a výhružně zavrčel na Caiuse. "Klid. Jen jsem se zeptal" zamával Caius rukama.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ElenEstel ElenEstel | 7. června 2012 v 16:14 | Reagovat

páni je to úžasný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme za návštěvu doufáme že se zase u nás zastavíš :)
Design by: ©Serenity2014
Pictures:©Wichiten & Serenity 2014