Shinigamská střední-První ročník: Kapitola 3

5. července 2012 v 12:50 | Wichiten |  Shinigamijská střední-první ročník
yeaah jen proto že See miluju a jen proto že od příští soboty tu nebudu xDD PEREX, jo chyby sem nějak neopravovala...na to sem moc líná a unavená od sluníčka.. xD



3.kapitola
" A osm rohlíků…" ozval se v noci hlas. Serenity se podívala na rudovlásku,která toto povídala už hodinu a půl a pak na budík. Půl druhé ráno. "Wí mám tě fakt ráda,ale chci se vyspat" řekla Serenity a zatřásla s rudovláskou. "Panebože" vyjekla rudovláska. "co se stalo?!" ptala se vyděšeně. "Nakupuješ" zněla strohá odpověd. "gomene See" řekla Wichiten přimáčkla se ke zdi. "Kam se šineš? A neomlouvej se" odpověděla tmavovláska. "Kde zdi,je tam větší teplo" zněla tichá odpověd a zase zachrupání. Serenity se usmála,jak někdo může tak rychle usnout? Nakonec i ona zavřela svoje oči a znovu usnula. Vzbudilo jí ostré světlo,bijící do očí.Koukla na druhou stranu,hromádka,která pravidelně oddychovala,byla nalepená na zdi a něco si tam pro sebe mumlala. Serenity se podívala na budík, šest hodin ráno a škola začíná v osm. Chvíli přemýšlela jeslti má už rudovlásku vzbudit,nebo ne. Nakonec se rozhodla pro první možnost,přeci jen nebude riskovat. "Bože kolik je hodin?" zeptala se rudovláska a zavrtala se hlouběji do deky. "Um.. šest, myslela jsem abys stihla…" mluvila nerozhodně Serenity, Wichiten vyhrabala hlavu zpod polštáře chvíli koukala na mobil,co měla v posteli, a pak zase hlavu hodila na polštář. "Tak brzoo" protáhla se. "Stejně bych neusla.V pohodě See" řekla ještě a stejně zavřela oči. " Dobře" přikývla tmavovláska a odplížila se do koupelny. Zatímco tmavovláska nadávala na vlasy a česala je, Wichiten tupě zírala do zdi. Ne že by tam bylo něco zajímavého ale bílý strop už někde viděla. Jo vlastně na ošetřovně. Zašátrala rukou k posteli a vytáhla krabici džusu, není na noční procházky. Odšroubovala víčko a zaklonila hlavu,aby se lépe napila.

"See, a ted už mě pustíš?" kroutila se všemožně Wichiten. "Já ti říkala nepij půl krabice džusu na zátah, ted se třeba počůrej" řekla nekompromisně Serenity. Bylo to od ní ošklivé ale nechtěla aby jí wichiten viděla s hřebenem ve vlasech. "Tak fajn,ale uklízíš si to sama. Navíc tady je taky zrcadlo" zkusila to ještě jednou Wichiten. "No tak dobře" řekla Serenity vyrvala hřeben z vlasů a otevřela dveře do koupelny a vyšla. Wichiten zajela do koupelny jak myš do díry. Serenity nad tím jen zakroutila hlavou. Postavila se znovu k zrcadlu a dál česala vlasy. Wichiten sirvnou vyčistila zuby a učesala vlasy. "To už je sedm?" podivila se,vždyt před chvílí vstávala. "Už to tak bude" pokývala hlavou tmavovláska a stála nerozhodně u skříně. "Jak myslíš že venku bude?" hodila za sebe otázku Serenity. "No mají být přehánky.." řekla Wichiten. "Soka,takže vemu triko a mikinu okolo pasu, eh wí to je sukně nebo ciukrová vata v černém provedení?" koukla Serenity na volánkovité něco. " Samozdřejmě že to první" usmála se Wichiten a vytáhla ještě triko na ramínka,které připomínalo korzet. "Tvoje sestřenka s tou dominou měla pravdu" zlmila se Serenity v pase. Wichiten hodila ošklivý pohled a hupsla tmavovlásce na záda. " To nebylo hezké Serenity Sawaruni" ječewla wichiten a dělala že jí strašně bije. "Neubližuj mi" bránila se Serenity v noční košili. "sis u mě klesla hluboko. Možná za nějakýho Bishíka na zed bych ti i odpustila" řekla ze srandy Wichiten a zaplula do koupelny se převléknout. Serenity pokrčila rameny a zamkla.

Zatímco obě děvčata diskutovala přes dveře,během převlékání, seděl Matt u stolu a opravoval písemné práce. "A to je vše?" zeptal s edlouhovlasý tmavovlasýmuž,sedící naproti němu. "Jak vše?! Vždyt jsem políbil svojí žákyni" zatřepal hlavu brunet. Byakuya se ušklíbl. "Vždyt nejste o moc, jí je sedmnáct. Měla nastupovat před rokem ale slyšel jsem že kvůli tomu že jí srazilo auto si jí nechali na rok v nemocnici" pokrčil rameny. "Ale i tak-" chtěl něco řct Matt ,ale Byakuya ho zarazil. "Dej tomu čas,ona taky nevypadala že by se jí to nelíbilo ne? Navíc Kyoraku to ani nebude řešit,hlavně když poteče saké" řekl nakonec sarkasticky Byakuya. "Taky pravda. Spíš aby to neřešil zástupce" povzdychl si Matt. "V pohodě, já tě kdyžtak podržím" usmál se na něj Byakuya. "Seš přítel fakt že jo" usmál se Matt a když zazvonilo sebral učebnici,opravené písemky a šel do učebny matematiky.

"Já ti říkala, nepi ten džus, nestíháme" nadávala potichu tmavovláska zatímco běželi k učebně matematiky, na schodech se pruhnali jako vítr okolo jdoucího Matta a vběhli do třídy. Zatímco Serenity šla klidně na místo Wichiten nevybrala zatáčku a někomu se sesunula do klína. "Ahoj" usmál se na ní sladký tmavovlasý chlapec s melírem. Wichiten vylítla a s pozdravem zahučela na svoje místo. "Pojd See plácni to! Stihli sme to!" zaječela a plácla si se Serenity. Dřídy vešel Matt,udělal třídní docházku a zadal samostatnou práci. "Wí, pomoc… co to je?!" ptala se potichu a zděšeně Serenity,koukající na hromadu zlomků, neznámých a spustu neurčitých věcí. Wichiten mrkla do svojí učebnice a pak z ní hloupě vypadla odpověd na Serenitinu otázku: "Co tahle příklady?". Serenitin zděšený pohled vystřídal bored face. "Wichiten na to bych bez tvé pomoci nepřišla" prohlásila vážně a sledovala co to Wichiten dělá. Wichiten pravačkou psala čísla pravačkou na kus papíru,a levačkou počítala příklady. "See miluješ mě?" zeptala se tiše Wichiten a nechávala opisovat Serenity. "jistě, takže co potřebuješ?" zeptala se klidně Serenity. "Sehraj nějak šikovně,aby si Matt myslel že si dopisujem" požádala Wichiten Serenity. Ta pokrčila rameny a když jí Wichiten dala do ruky papírek vybouchla smíchy. Třída to ignorovala a Matt se přesunul až k nim. "Nejste na dopisování trochu staré?" zeptal se,když vzal Serenity papírek, chvíli na něj hleděl,jakoby se snažil pochopit jeho obsah. "Wichiten půjč mi tužku, opravím ti alespoň hrubky" řekl Matt a když vzal od Wichiten propisku načmáral tam pár slov. "Jako malé"! zakroutil hlavou a šel zpátky. " Copak jsi mu hezkého psala? Navíc, jak mohl rychle vymyslet šifru?" ptala se potichu Serenity. "Ty čísla jsou abeceda A je jedna B je dva a dál, i když musí být velmi chytrý,pochopit to hned" zapřemýšlela Wichiten a dopsala poslední příklad. "Ty jsi kalkulačka či co?" nechápala Serenity. "Ne robot" zněla vážná odpověd. " Wí kruci písek, neplácej blbosti" zlobila se Serenity, tak je chytrá wí na matiku a ona ze sebe dělá robota,nedostane bishíka na zed a bude to. Ozval se drnčivý zvonek a všichni vylítli z učebny,ale předtím zaházeli učitele sešity. Serenity,jako jediná položila klidně sešit na stůl a Wichiten ho dala Mattovi do rukou. "Co máme ted?" zeptala se Wichiten,která šla vedle Serenity. "výtvarku" řekla Serenity. " No sláva,konečně uvidím svůj vzor pracovat a nejen vidět hotové věci" usmála se spíše pro sebe Wichiten. "Přeháníš" odporovala Serenity. "Nepřeháním,prostě víš jak na tom jsem a ted ticho,nebo nedostaneš první rukopisný vydání animáků" pohrozila z legrace Wichiten. " A bylo by podepsaný?" zeptala se Serenity ve dveřích. "Jistě" přikývla Wichiten. "Vydíráš" řekla serenity a sedla si do lavice. Teprve ted si Wichiten vzpomněla na ten vzkaz co jí tam nenápadně napsal Matt. "Morseovka?" nechápala Serenity. "Nemám tu sebou papír,nepa,matuji si jí z paměti" našpulila pusu Wichiten. "Ještě aby jo, už tak si pamatuješ moře věcí"poučila jí Serenity. "Jen ty méně důležité a třeba opalovací krém,to si zásadně nepamatuju" zakývala hlavou Wichiten. "A taky to tak dopadá že?" rýpla si Serenity. "Ani mi nemluv" řekla Wichten a vzápětí se nahrbila,jelikož do třídy vešel učitel. "Takže dneska,jelikož je to první hodina výtvarné výchovy máte volné téma, Caius vám všem rozdá čtvrtky a můžete se dát do díla" řekl Ukitake a posadil se do křesla. "See,lásko?" ozval se dívčí hlas. "Ne,umíš" zněla odpověd. "Ale já tě vážně milu-" chtěla něco říct první osoba. "Hergot Wichi umíš kreslit sama ne? A ne není odpověd, zvládáš to hezky když chceš" odpověděla jí Serenity."Právě,když chci" ozval se už tenký hlásek. " wí,představ si něco nebo někoho kdo se ti líbí nebo co mš ráda a skus to nakreslit" snažila se Serenity najít Wichiten nitku,aby kreslila sama. "Blázníš?! Copak si to zaslouží?" Serenity se plácla do čela. "Hele když s eto nepovede tak alesopn až na mě a na tebe nebude vědět kdo to je. A zta ten včerejšek zaslouží,pak sem tam dvě hodiny poslouhala jak se lituješ ze spaní a nebo jak chválít že dobře…" nedořekla Serenity,protože Wichiten nabírala na tvářích nezdravě červenou barvu. "Dobře,myslím že ti došlo co sem chtěla říct" zamávala Serenity rukama a kdyby mohla byl by z ní jen malý chibi. Caius před obě dívky oložil po jedné čtvrtce a pokračoval v nadílce. "Dejte to prýč" žadonila Wichiten,ležíc před čtvrtkou. "Wichiten,nech toho. Když se chce všechno jde" poučila tmavovláska rudovlásku. "Ale já třeba nechci" koukla rudovláska po svojí kamarádce. "Tak propadneš z výtvarky" usadila jí Serenity. "Chci vidět jak budu dělat opravky" zamyslela se Wichiten. "Bude kreslit?" zkusila to Serenity. "už sem nakreslila svůj podpis,stačí ne?" odpověděla rudovláska. "Nestačí" ozval se hlas Ukitakeho. "Kruci" zanadávala Wichiten a nakreslila cosi,co mělo připomínat hlavu. "Wichiten,jeslti se mě tímhle snažíš donutit,abych ti nakreslila od něčeho linky,tak seš vedle" zavrtěla hlavou. "já ti ale dala opsat matematiku" namítla Wichiten. "A já ti zas budu dávat opsat angličtinu" usadila jí Serenity. "Jsi zlá" nafoukla tvářičky Wichiten a začala cosi kutit na papíře. "Já?" zamrkala očima Serenity a pokračovala klidně na kresbě. "jo ty" zněla odpověd. "To od tebe není hezké" řekla Serenity a otočila se k ní zády. Wichiten přestala kreslit,teda Serenity tomu říká kreslení, Wichiten zas čmárání,ale to je fuk a začla se dívat Serenity pod ruku. "co to tu děláte?" zeptal se Ukiitake,který se vydal na procházku po třídě. " Co myslíš" ujelo jízlivě Wichiten. "Kreslím?" odpověděla tmavovláska. Naštěstí zazvonilo. "Kdo to nestihl,udělá to do příští hodiny. Dotazy?" zeptal se ještě Ukitake. "Kdo neumí kreslit?"zeptala se Wichiten. Ukitake se na ní podíval. "Pravda"hájila se rudovláska. "Ježiš pojd Wí,já ti to načrtnu. Dáš pak pokoj?" zeptala se Serenity, v jedné ruce ruku Wichiten, v druhé ruce dvě čtvrtky a pouzdra na tužky. "víš že tě miluju" řekla rudovláska mlaskla Serenity pusu na tvář. "sis měla nechat pro někoho jiného" ušklíbla se Serenity a Wichitiny tváře nabrali rudou barvu. "Zase jsem se dotkla citlivého místečka naší neromantické Wí?" zeptala se Serenity pobaveně. "Nech toho nebo začnu oplácet stejnou mincí" pohrozila Wí. "Já se tu,ale s nikým nelíbala takže to ti nějak nevychází" usmála se sebevědomě Serenity. "Co třeba malá nehoda, že by tebe někdo spadnul a při té příležitosti…" zapřemýšlela Wí nahlas. "To bys mi neudělala" řekla,trochu zděšeně Serenity. "jistěže ne a ted už jdeme pozdě na češtinu" řekla Wichiten a tím donutila Serenity sprintovat. Obě prolétly okolo Matta a doběhli do třídy,zatímco serenity zatáčku vybrala Wichitenopět někomu spadla do klína. "opakujete běh z rána či co?" zašklebil se Caius do vlastního klína,kde momentálně ležela Wichiten. Ta jen přikývla a došla k lavici. "Pod See,plácni to. Zase sme ti stihli" zasmála se Wichiten a plácla si se Serenity. Ve dveřích se objevil Matt. "Oni vážně opakují scénu z rána" zavrtěl hlavou Caius. "dneska tu supluju za učitele" pokrčil rameny Matt. "jo absolutně nechápu co mě ti chudáci chcou,já z češtiny prošel ojen tak tak. Takže to vememe trochu volněji" řekl Matt,hodil nohy na stůl a vzal do ruky PSP a třída pro něj neexistovala. "Ty boty chci" natahovala se Wichiten. "Mu je běž sundat ne?" nechápala Serenity, ale vzápětí litovala že něco řekla. "Wichiten co blbneš?" nehcápala ,když si Wichiten táhla o chvili později boty jejich učitele. "dobře si poradila" usmála se zeširoka Wichiten. " já to myslela ironicky. Né že se zvedneš a ty boty mu sundáš" třískala Serenity hlavou o stůl. Wichiten pokrčila rameny, sundala si svoje boty a jen tak v silonkách mu je odnesla. "A tohle má bejt jako co?!" nechápal Caius,který zdrhl k oknu,jistota je jistota. "Asi mu půjčuje svoje boty. To si budeš muset zvyknout" zavrtěla hlavou Serenity. "Wichiten,vážně ti ten otřes mozku neublížil?"zeptal se opatrně Caius,zatímco si oslovená zapínala boty jejich učitele. "Jak si můžu otřást něco co nemám?" odpověděla mu otázkou. "Na tom něco bude" zakýval hlavou Caius. "See myslíš že mu to dojde?" otočila se rudovláska na jmenovanou. " Pravděpodobně po dvou krocích" zamyslela se tmavovláska. "Proč?" nechápal Caius. "bude menší" odpověděla místo tmavovlásky rudovláska. "Aha" řekl Caius. Takto se tam bavili asi ještě půl hodiny než zazvonilo. "Padáme" zaječela rudoovláska,čímž vytrhla učitele z důležitého kola a rozběhla se ke dveřím. A i když zatáčku vybrala, zakopla o vlastní nohu a rozplácla se jak široká,tak dlouhá na zemi. "Kalhotky" zapištěl perverzně Caius. Dokonce i jejich třídní,přestal hledat svoje boty a zadíval se na zem. Wichiten se bleskově zvedla. ůTak sme se pokochali,tak zase půjdeme" pkrčila rameny Wichiten. "Shiranui" ozval se hlas jejich tělocvikáře. "D-dobrý den" zakoktala se Serenity. "jo?" zeptala se Wichiten a zvedla svoje oči výš,výš,a ještě výš. "V pořádku?" zeptal se. "Jako vždycky" usmála se Wichiten. "to jsem rád" usmál se Kuchiki a vešel do učebny. Wi chiten zamávala rukou tmavovlásce před očima. "Sníš s otevřenýma očima" usmála se Wichiten,když Serenity zamrkala. "Promin" omluvila se serenity. "V phodě See, a ted mizíme,než na to přijde" řekla Wí a vydala se chodbou,sice trochu připomínala kocoura v botách,ale šla. "Ehm. Wichiten,ty boty mi už vrátíš?" zeptal se pobavený hlas majitele bot. "Až si mě chytneš" vyplázla na něj jazyk Wichiten a přidala do kroku. Okolo serenity se zvedl vítr jak se kolem ní prohnal brunet. "To je pořád tahle provokativní?" zeptal se vedle ní Byakuya. "A on je pořád tahle hyperaktivní?" odpověděla klidně Serenity, sledující jak se Wichiten právě proplazila Mattovi pod nohama a pokračuje v útěku, "Wichiten holičíčí záchody- chtěla něco říct,ale Wichiten zaběhla na klučíčí-vedle" dořekla Serenity. Odtamtud se ozval klučičí řev a vzápětí byla Wichiten vystrčena. "Dej mi je" rozkočil se před ní Matt a rukama se opřel o zdi,aby mu nemohla utéct. "Nedám" zavrtěla hlavou Wichiten. "Co blbnou?" nechápala Serenity,když si dvě minuty Matt a Wichiten dívali do očí,aniž by pohli rty. "Koukají si do očí?" zkusil to Byakuya. "Už ne,ted jí čučí na pusu" řekla po chvíli Serenity. "Dáblovo cukrátko" zamumlal Matt. "Cože?" nechápala Wichiten. "Tvoje pusa" pokrčil rameny Matt. "Měl by si toho nechat" řekla najednou prudce Wichiten. "cože?" nechápal Matt. "Vyjasníme si to. Líbíš se mi,moc,ale zametat sebou nenechám. Jistě máš nějakou přítelkyni a ně mě jako na povyražení mimo domov nekoukej" řekla Wichiten a zamračila se. "Nemrač se. Uděláš si vrásky. Navíc žádná není, kvůli škole jsem na to nikdy neměl čas,a ted díky bohu za to" řekl Matt. "Wichi,pokud nechceš abychom měli poznámku za pozdní příchod měli bysme jít" zavolala Serenity na Wichiten. Ta se rychle vyzula,doběhla si pro boty a už šla po boku Serenity. Dva učitelé odcházeli na opačnou stranu a ani jeden si nevšiml postavy,která odted postávala za obrovskou květinou. Viděl vše co potřeboval a odešel tam,kde si myslel že jej vyslechnou.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme za návštěvu doufáme že se zase u nás zastavíš :)
Design by: ©Serenity2014
Pictures:©Wichiten & Serenity 2014