Shinigami ni- kapitola šestnáctá

15. února 2013 v 16:51 | Wichiten |  Shinigami Ni
Fanfáááry prosím :D ani po čtyřech měsících akousku dodávám shinigami ni, upozornuju že tato povídka bude v nejbližší době dopsána, poté dohnámn časov "maličký" zklus Sska a pak se budu zakusovat co nejvíce do vampires,po vampires dopíšu lunu, a přitom tu bude pravidelná dávka žživota dvou středoškolaček a také jak lykanka si vtiskla upíra a upírka si zamilovala křížence aneb probuzením měsíce :D taky se vrhnu do korálků a přišla sem na to že budu musrt bohužel zvednout ceny.. materiál se mi pěkně prodražil a tratila bych asi dvě stovky... no nic to je jen tak mimo :D nebudu to tu okecávat a přidám sem 16 kapitolu :) konečně není krátká :D mám asi ještě dvě náskok :D a dneska chci napsat co nejvíc,zítra dokreslit pro See meme a něco zpitvat z korálků.... :))
PEREX



16. kapitola
"Wichiten,co to vyvádí?!" zpražil jí pohledem Kuchiki,když Murasakihime vzala jeho zanpkatou a slibovala mu rande a bůh ví co. "A to bud rád že Senbonsakura není v lidský formě" uklidnila jej Wichiten. "Velice jsi mě potěšila" zamumlal a letmo se dotkli se Serenity. Wichiten si povzdechla stejně jako Serenitina zanpaktou. Asi obě nesli špatně, že ty dva se dali do kupy. "Kiaro-chan máme ještě nějaké sušenky?" zeptala se Wichiten. "Samozřejmě že ne, maximálně ty kávový dole v šuplíku" odvětila jí Kiara. "Nu alespoň něco" zabrblala Wichiten a šla pro ty sušenky. "Takže co se bude dál dít, ohledně zanpkatou?" zeptala se Azora Byakuyy. "Snažíme se zanpkatou zadržet, alepson já doufám, že se Senbon nedostane v lidský formě pod ruku Kiary" povzdechl si. "Jistě to chápu, já jen že se tu nudím a pořád se cpát sušenkami" povzdychla si. Díky tomu prohlášení se ozvalo dvojí syknutí. "Ale tak už to milé dámy je. Ne každý si dá osm kopečků rýže s masem a k tomu dvě balení sušenek, nemluvně o tatrankách" řekl to velice upřímně Byakuya. Ozvalo se dvojité uražené syknutí a Wichiten vylezla ze skříně s balíčky sušenek. "Vítězství" zahulákala. Kira jí samozřejmě jeden vzala, obřadně předala Byakuyovi jeho majetek a jala se rozbalovat sušenky. Wichiten položila tác se sušenkami a se slovy že za ně přežvykovat nebude se pustila do balíčku sušenek. "Zajímalo by mě, jak toto dokáží strávit bez toho, aby z nich byli kuličky" zavrtěla hlavou Serenity. "Tak co chceš dělat? A navíc jsou výborný" zahuhlala Wichiten s plnou pusou. "Nemluv s plnou pusou… fakt já jsem ti vždycky říkala že Uraharova výchova je špatná výchova" poučila jí Kiara. "Adoptujeme si Toushira?" zeptala se rudovláska. "A jeho zanpakutou? Jistě" přikývla Murasakihime a obě někam zmizeli. "Kam mířili?"zděsila se Serenity a i všichni tři se vydali po jejich reitsu. "Dej te to ode mě. Shiranui chovej se. Uklidni jí" dusil se malý kapitán v přecpaném hrudníku zanpkatou wichiten. "Jsem její majitelka ne její matka" zívla Wichiten. "Neřekla si, že je takový maličký zajíček"zatahala ho Kiara za tvářičky. "Nech mě být" odstrčil jí až Kiara spadla. Vyskočila a schovala se za Wichiten,která byla o hlavu vyšší. "Bije mě" žalovala. "Kdo ho dusil svýma kozama?!" zacukalo Wichiten obočí. "Má být vyšší" zasyčela Kiara. Toushiro už chtěl něco zařvat ale Wichiten ho přerušila. "Omlouvám se ona je… he…hehe…. Není zrovna v pořádku… já věděla, že s ní nemám třískat o zem…"smála se nervózně. "Jo ty máš co říkat po svojí výchově Kisukeho a Yoruichi… vždyť ten chlap tě od tvých patnácti pokaždé na oslavě narozenin žádá o ruku! Čtyřikrát!" začala se hádat kiara. "Kurva ten týpek se mě ujal a dokázal tě zkrotit natolik, aby si mě pokaždé neposedla. Takže drž klapačku" prskla Wichiten. Serenity zírala,Byakuya se tvářil stejně,Toushiro zíral, všichni přítomní zírali. "jo jasně. A co tvůj vkus na chlapy… to svedeš na co?!" usmála se povýšeně Kiara. "Netuším, kdo chtěl ojet Senbonsakuru" ušklíbla se Wichiten a zkusila tím shodit Murasakihime. "Neodbíhej od tématu. Netuším, kdo chodil celou akademii jen s jedním klukem… ty paní počestná" ušklíbla se malá dívka. Wichiten se otočila od hádky, ukázala na kiaru. "Taky začínáte ztrácet pointu?" zeptala se přítomných. "My spolu chodili celou akademii?" povytáhl obočí Hisagi. "no…až na jeden den a to ten kdy ses rozhodl, že bude lepší zůstat přáteli a pak to začalo nanovo…" zamyslela se Wichiten. "dobře teď sem ztratil tu pointu…." Přikývl Byakuya. "Jo..od tý doby co si přestal nosit culík s tebou není prdel" přikývla Wichiten. "Ty… jak víš o mém culíčku?" našpoulil pusu Byakuya. "Říká ti něco slovo fotoaparát?" vykulila Wichiten oči. "no jistě že ano"potřásl svou havraní hřívou. "no tak vidíš" zašklebila se Wichiten. "Jen je škoda že sis nechala narůst vlasy… když si je měla krátký vypadala si víc jako dračice" zašklebil se Hisagi, a obecenstvo se rozešlo. "Tys měla krátké vlasy?" zeptala se Serenity. "Jo… dřív jsem měla dlouhé, až ke kolenům, jenže pak sem měla menší nehodu a vlasy jsem si ušmikla, nakonec sem je nechala v této délce" ukázala na současnou délku. "aha…"zamyslela se Serenity. "Nedokážu si tě s krátkými vlasama představit" poznamenal Byakuya. "No jo… vlastně za to mohl Aizen že jsem si je ostříhala… nebo spíš jsem vzala murasakihime a přervala je" zamumlala si Wichiten. "Myslíš kvůli…" nechala vyznít do prázdna její zanpkaotu a Wichiten přikývla. "Kvůli čemu?" zeptala se zvědavě Serenity. "to je jedno…"zamumlala si pro sebe Wichiten. "Jdeme pít?" zeptala se kiara. "Twe seš prochcaná jak Kyoraku…. Eh zdravíčko pane kapitáne" usmálas se Wichiten na procházejícího Kyoraka. Ten se tvářil, že nic neslyšel a všechny pozdravil. "no Wichiten Ted seš v pěkný rejži"věštila Serenity. "mýma postelovýma historkami se baví všichni kapitáni.."- přerušilo jí Byakakuovo prapodivné kuckání jak se snažil zamaskovat smích - "Takže…" nechala vyznít do prázdna Wichiten. "Například?" zajímala se Serenity. "Tak třeba… jsme s Ginem v nejlepším a já se ho zeptám, jestli mi to nechce udělat zezadu…samozřejmě se pak ptal proč melu o trhlině ve zdivu… nebo sme v nejlepším a teď já zařvu něco o orgasmu… na to mi řekne proč tam zvu nějaký řeka…." Řekla Wichiten,ale Serenity slyšela jen polovinu,jelikož se tmavovlásek vedle ní celou dobu smál. Což bylo děsivé. Ačkoli on byl už od pohledu děsivý. Hlavně jeho kenseikany . "Ale teď vážně… neřešte Wichiten a její postelové zážitky a že jsou vtipné"- Byakuya se opět zakuckal-"ale já chci pít" dupla si nožkou Kiara. "Tak běž"pustila jí Wichiten. "Je to dobrý nápad?" zeptala se Serenity. "Maximálně se s někým vyspí" zamumlala Wichiten. "Mimochodem kam se podělalo to tvoje oslovování celým jménem?" zeptala se zprudka Wichiten jediného přítomného muže. "já ti řeknu Wichiten Mercredi Shiranui….."- v tom se zasekl- "A kurva…on to už ví" špitla Kiara. "Radši jdu… tohle vidět nemusím" ušklíbla se a zmizela. "co..co se děje?" zděsila se Serenity" Ty" řekl zprudka a ukázal na Wichiten. "…já?" dělala ze sebe neviňátko Wichiten. "Dřív si to nemohla říct co?" zeptal se ještě. "hm… ne"řekla po chvilce zamyšlení. "Hej jedna tmavovláska chce vědět co se tu děje…" zajímala se Serenity. "Rodina Shiranui… její matka byla z našeho rodu…" zamumlal potichu. "Vy jste..příbuzní?" nechápala Serenity. "Eh… tak trošku, geneticky… ještě štěstí že není omezenej genofond" ušklíbla se Wichiten. "Cože?" nechápala Serenity. "Vem si že bych mu byla podobná…"mírně všechny zděsila. "Tak se zase uklidníme" krotila to Serenity. "nic jsi neřekla" řekl Byakuya. "A proč by, vždyť sem to byla já kdo vyvraždil mojí rodinu" řekla tiše Wichiten. Oba tmavovlásci se zastavili a mlčky na ní zírali. Wichiten si povzdychla a spustila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme za návštěvu doufáme že se zase u nás zastavíš :)
Design by: ©Serenity2014
Pictures:©Wichiten & Serenity 2014