Shinigamijská střední-Druhý ročník: 13 kapitola

29. září 2014 v 19:15 | Wichinka |  Shinigamijská střední-Druhý ročník
Zdravím všechny ^^. Září se blíží ke konci a každý už se těší na posledního června :D. Aspon já teda jo ;D. Ikdyž... narozeniny,vánoce... :D oukej,mám tam i výjimky ;D. Pomaličku,už nakupuju vánoční dárky-hrozně pozdě co? :D,ale pak se chci zaměřit jen na rozmazlování největší lásky mého života-mě xD. ano už sem se konečně začala mít ráda... :D. Ale úplně se těším ažž dopíšu Ssko,já vím že to pšu furt,ale... musíem si od sebe už odpočinout..do září... See mě sežere :D.Nu to je asik všechno ;). Dálší kapitolak zde, ještě udělám oběh a pak budu dělat že s učím deskriptivu... :D
Enjoyyy :) PEREX




13. kapitola

"Hele, hodím nákup do lednice jo? Já jen abys to pak nehledal" ozvala se rudovláska z předsíňky, kde si sundávala boty. Poté co sebrala tašku s jídlem, se podívala na bruneta, který právě zavíral kufr od svého auta. Jen přikývl a roztomile se usmál. Rudovláska málem zapomněla, co chtěla udělat a dál by koukala na bruneta. "Ten nákup" řekla si pro sebe a zmizela ve větším domku, který patřil právě Mattovi. "Wichi… bude ti vadit, když tu budu mít sestřenky? Teta se strejcem mají ani netuším, co a já mám hlídat" ozvalo se opatrně od bruneta. "Jestli jsou hodný tak v pohodě" usmála se Wichiten a dál rovnala nákup do lednice a okolních skříněk v kuchyni. "Neboj, jsou to zlatíčka" usmála se Matt. "Akorát mi pořád říkají strejdo…" dodal ještě. "Takže budu asi teta co?" zamyslela se. "Nejspíš" přikývl. "Jo to jde" ušklíbla se rudovláska. "Stejně ty děti mají zvláštní logiku, některý věci si dávají rychle dohromady" zamyslela se. "To jo" přikývl Matt a vyndal z lednice papriku. "Chceš taky?" zeptal mezitím, co jí oplachoval. Wichiten se zadívala a jeho zadek. "Si piš že jo" zavrněla. "mluvím o paprice Wichiten" protočil panenky Matt. "Tu si dám taky" přikývla. Matt se usmál a podal jí polovinu. "Díky" ušklíbla se. "A kdy mají ty dva Jeevasovic potomci dorazit?" zeptala se. Matt se zadíval na nástěnné hodiny, které ukazovali na pět hodin. "Okolo šesté" zamyslel se. Wichiten jen přikývla. "Připravím něco k jídlu, ty hezky připravíš holkám postele, a měl by si sehnat nějakou dětskou knihu" zamyslela se. Z vlastní zkušenosti věděla, že děti bez pohádky neusnou. "Tu přivezou" oznámil jí Matt a po chvíli byli slyšet jeho kroky na schodech. Wichiten se jen usmála a natáhla se pro knížku, kde byli recepty. Očima pozorovala seznam všech možných jídel. "Co to bude za jed?" ozvalo se těsně za ní Vyděšeně nadskočila a ozvala se rána a následovala malé křupnutí. "Sakra… můj nos" vyhrkl brunet bolestivě a chytl se za nos, z kterého odkapávala temně červená krev. "Bože" vyhrkla Wichiten. "Eh… Matty…žiješ?" zeptala se bruneta. "Já jo, ale můj nosánek ne" kníkl brunet. Rudovlásce jen zacukalo obočí. "To ty jsi chtěla narcistu. Sežer si to" promluvil podivný přízrak Serenity,která se zničehonic objevil. Wichiten mrkla. Znovu. "Přestanu kouřit" zavrtěla nechápavě hlavou. "Co?! Né, ještě tohle mi …nedělej?" zasekl se brunet a naklonil hlavu zamyšleně na stranu- Wichiten se jen nadechla a…vydechla. "Nic, ukaž mi to, símtě trošku krvácení a ty vyšiluješ. Co mám říkat já" protočila panenky. "Jenže ty sedm dní krvácíš, a ještě k tomu každý měsíc a neumřeš, chápeš to?! Magie" zapomněl Matt na svůj poraněný nos. "Sem magič" zatvářila se jako frajerka. "Ty si pitomec" protočil panenky brunet. "Je to jedna z vlastností, které si znal, když si šel se mnou do vztahu" ušklíbla se. "Samozřejmě" přikývl. "A víš, že sem toho ani na minutu nelitoval?" zeptal se. "Tak to se ti chlapče, divím" ušklíbla se. "Mě to nevadí" pokrčil rameny. "Protože seš moje úžasná kočička" dodal ještě, naklonil se k ní a chtěl jí políbit. Když se na něj vrhly dvě malé holčičky. "Lepší než antikoncepce" ušklíbla se Wichiten. "To je pravda" usmála se žena, která vešla do místnosti. Wichiten v tu chvíli zrudla i na palcích u nohou. "P-promiňte" zakoktala se. "To je v pořádku Wichiten" usmála se mile žena. "Tak jo Matty, já musím rychle jet, za necelou hodinu mi letí letadlo, moc děkuju, že se o ně postaráš" usmála se žena, lehce políbila Matta na tvář, i když záhadou bylo, jak se k němu dostala přes dvě malé holčičky, ty pak objala a se slovy ať nezlobí, se rozloučila a zmizela. Wichiten se podívala na dvě holčičky, jednu blonďatou zelenookou a druhou modrookou brunetku, jako byla ona žena. "Vy jste si v rodině podobní že?" podívala se na bruneta. "To víš" ušklíbl se Matt. "Hej… této, umíš si hrát s panenkami?" zatahala jí za rukáv menší z dívenek. "No… dřív sem to uměla, ale pak sem vyrostla, ale vy dvě mi to určitě ukážete" usmála se mile na holčičku, Matt se jen zaculil. "Zrovna od tebe bych nečekal, že budeš vycházet s dětmi" poznamenal. "Mám ráda jen hodné děti, takže jestli budete zlobit tak…. To ještě vymyslím" ušklíbla se zvesela rudovláska. Blonďatá holčička vykulila na Wichiten oči. "D-dobře" kníkla. "Ne zlatíčko, já to myslela v dobrém, hlavně nebreč. Ježíši co budu dělat, až budu mít děti, dyť to budu furt děsit" sklopila hlavu Wichiten. "Nebudeš" usmál se Matt. "Tak vy dvě můry, já vám odnesu věci, a vy tu nebudete zlobit a ty velká můro už vůbec ne" ušklíbl se Matt a zmizel. "Srab" ušklíbla se rudovláska. "to on byl vždycky" vážně přikývla blonďatá holčička. "to jo, strejda je hrozný" přikývla i brunetka vážně. Wichiten potlačila nutkání se rozesmát. " A copak mi ještě prozradíte?" zeptala se.

Matt sešel ze schodů, když slyšel smích. "… No a od té doby se prý na tyhle filmy nekouká" dokončila zrovna větu Catherine, brunetka. "To není možný, já odejdu v dobré vůli uklidit oblečení a tak a oni mě tu pomlouvají, tady se někdo bude koupat v hodně studené vodě" ušklíbl se Matt ve dveřích, když se na scénu před sebou podíval, jen se zasněně usmál. Pohled na Wichiten jak se baví s oběma holčičkami a u toho připravuje večeři… "Hej frajere, nestůj tam jak solný sloup" probrala ho z transu Wichiten. "Wichiten… bud matkou mých dětí" zaprosil Matt. Wichiten se nervózně zasmála. "No… je trochu brzo tahle uvažovat ne…" nervózně si promnula krk. "Strejdo, to nesmíš, Wichiten musí dostudovat" pokývala vážně Elena. "Já vím zlatíčko, já si počkám" ušklíbl se Matt. "Tak a teď vás všechny vyhážu, jdu to dát na pánev a tu na oheň" ušklíbla se Wichiten. "Mám volat hasiče teď nebo až se spustí alarm?" zeptal se ještě Matt. Wichiten nestihla odpovědět, když se Elena tiše zeptala. "To je jako když vaří tatínek?". Wichiten zamrkala. "Neboj beruško, váš taťka je vedle ní šéfkuchař" uklidnil jí Matt. "A mazej odsud" napřáhla se Wichiten z legrace. "Nebo ti ten nos už zlomím". Matt se chytil za svůj nos a zděšeně se podíval na Wichiten. "To…ne!" kníkl. "vidíš, teto, srab" zatvářila se vážně Catherine. "Oni se tě nebojí?" nechápal brunet. "Já hodné děti nebiju" pokrčila rameny. "Ale já jsem taky hodný" bránil se. "Ale je ti no, kolik ti je?" ušklíbla se. Matt nahodil štěněčí pohled a zvedl dva prstíky, druhou rukou ukázal sevřenou pěst, pod kterou si měli všichni nejspíš představit nulu. "Dvacet?" zkusil to po minutě trapného ticha. "Tak se přestaň chovat jak patnáctiletý puberťák" protočila panenky rudovláska. "dobře" přikývl. "Tak a my jdeme vymyslet něco jak se zabavit, než ta tam usmaží jídlo, sebe, tři utěrky, a spoustu dalších nevinných předmětů" byl slyšet ještě hlas Matta z chodby. Wichiten se zamračila. Ona umí vařit. Zapnula plotnu, na pánev nalila trochu oleje a dala to nad oheň, po chvíli přidala všechny suroviny, které předtím nakrájela. Natáhla se na špičky a zapnula digestoř. Zalovila v jednom šuplíku a vytáhla placatou vařečku, kterou používala, když míchala něco v pánvi. Potichu si pobrukovala písničky. "Wichiten?" vyrušil jí z pobrukování Mattův hlas. "Hm?" zeptala se. "Uvědomuješ si, co si pobrukuješ?" zeptal se. "Zanedbaný sex od elánu" usmála se. "Kde máš sestřenice?" zeptala se. "Dávají nějakou pohádku, díval sem se taky a pak mi došlo, že mi u toho klesá IQ" ušklíbl se a přešel pár kroky až k ní. "Voní to moc hezky" usmál se a objal jí. Wichiten se jen něžně usmála. "Tak to ochutnej" poručila mu. Matt se jen usmál a poslušně ochutnal. "A dokonce to je i jedlé" ušklíbl se. Wichiten se nafoukla jak žába. "Ale no tak, já to tak nemyslel" posmutněl hnedka. "Já vím" přikývla rudovláska. Matt se jen usmál. "Jdeme za nimi, než najdou něco, co nechceš, aby našli" ušklíbla se Wichiten. "A co jídlo?" nechápal brunet. "Musí se to dodělat, to zvládne bez mé asistence" ušklíbla se. "Jak myslíš" pokýval hlavou Matt. Oba šli do obývacího pokoje, kde dvě holčičky radily Sněhurce, ať to jablko nekouše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme za návštěvu doufáme že se zase u nás zastavíš :)
Design by: ©Serenity2014
Pictures:©Wichiten & Serenity 2014