Probuzením měsíce-17. kapitola

30. října 2014 v 17:25 | See&Wí |  Probuzením měsíce
Ahoj lidičky po hodně hooodně dlouhé době new kapitolka měsíčku :) Snad se bude líbit ^^
Nějak to s Wí natahujeme ;D :D


Ohayoo ^^. Jak řekla See "lehce" se to natahuje... ale to nevadíí XD. Hlavně že prostě jedeme...ale řeknu vám,psát story když jedna druhé čučí přes rameno je vélmi zajímavé xD chci vrátit neděli-pondělí... T.T ;D











17.kapitola
"Dobré ráno" usmála se na všechny. V tu chvíli se jako na povel rozesmáli. "C-co je? Trpčí mi vlasy nebo něco?" nechápala a prohrábla si rukou vlasy. Tím se ještě víc rozesmáli, až na Matthewa, který naprosto klidně jedl svou snídani. Wichiten se znovu na všechny podívala. "Mám snad na krku stopy po kousnutí?" napadlo jí a přejela si rukou po krku. "Ne… Wichi ne…" zavrtěl hlavou naprosto klidně Matthew. "Matthew přišel, viděl a zvítězil" ušklíbl se Christopher. Wichiten se zatvářila velmi nechápavě. "O čem to mluvíte?" nechápala. "Máš na krku cucáky, nazdar ve spolek" ozval se za ní Bryan. Wichitina ruka mimoděk vystřelila k jejímu krku a zdrhla do koupelny zkontrolovat obsah škod. "A to nesundávej to triko" zamumlal si pro sebe brunet a zamíchal si kafe, než se napil. Bryan jen povytáhl jedno obočí. "Ale no tak neříkej, že jí ustojíš" rýpnul si a pohrdavě přejel Matthewa pohledem. "Nebreč, hlavně prosím tebe nebreč" řekl naprosto klidně Matthew a pokračoval v pití kávy. "Bryane, nech toho…alespoň po ránu" koukl na něj sladce Christopher. "Nebo co?" ušklíbl se. Objevila se Wichiten,která zjistila rozsah škod. Přitáhla si jej k sobě a tiše a hrozivě řekla, : "Zarazím ti koule až do páteře" zašeptala, aby jí nemohl nikdo slyšet. "Tak je něco hezkého cos nám chtěl říct?" zeptala se a mile se usmála. Nikdo si vůbec nevšiml, že nenápadně dloube Matthewa pod žebra, což on přímo nesnášel. "Ale nic, jen sem šel okolo,tak sem myslel, že zastavím, ani jsem netušil že ty by si sem ještě někdy v životě vlezla" pokrčil rameny. Wichiten zúžila pohled. "Bryane, jestli mě chceš naštvat víc než tady Pan Musíš-mít-ode-mě-cucáky, tak seš na nejlepší cestě. Ostatně ty jsi od jistých dob příjemný jak osina na mém zadku" protočila panenky. "Dobré ráno, já…omlouvat se, zaspala sem na snídani" objevila se Sabina, vlasy jí trčely na všechny strany. "Ahoj Sabi, neomlouvej se, přisedni si a jez" řekla mile Serenity a studovala výraz Suigina, který byl hluboce ponořen do svých myšlenek. "Abys do mě nevyvrtala tím pohledem díru" ušklíbl se Suigin na See a ta jen pokrčila rameny a ukousla si malý kousek z rohlíku. Poté co ho rozkousala a spolkla, usmála se a nevinně dodala-"Ale Sui, prosímtě díra sem, díra tam, se ztratí". "Mnu, když myslíš" zacukalo obočí Suiovi a nechápavě se díval na Serenity. "Jo Wí budeš chtít pučit pudr, abys to zamaskovala?"zeptala se starostlivě a začala hledat, v malé tašce, která ji visela na židli, pudr. "Asi jo, takhle nemůžu mezi lidi" řekla otráveně Wichiten a naštvaně se zadívala na nevinně se tvářícího Matta. "Já tě jednou přiškrtím" prohodila směrem k Mattymu a ten se zatvářil jako andílek. "Matty tohle ti nikdo nežere, ty nejsi andílek a nikdy nebudeš" koukla úkosem Serenity přes rameno. "Da, da přesně tak" přikývla Sabina a zakousla se do rohlíku s máslem. "Dala bych si vajíčko, vajíčko je vtipné jídlo" zamyslela se najednou Wichiten a koukala nepřítomně před sebe. Zbytek osazenstva u stolu dostalo mírný tik do oka. "Na co to zase myslí" plácl se do čela Kioshi. "Nechtěj vědět" řekla mezi přežvykováním See. "Lituju tě See" se soucitným pohledem přikývl Kioshi a zadíval se nevěřícně na Wichiten. Wichiten se najednou probrala ze zamyšlení a zadívala se na lidi okolo. "Co koukáte, jako kdybyste viděli ducha" našpulila pusu. "To ani nemůžu přemýšlet bez toho, aniž byste si o mě mysleli samé úchylné věci?". "Krutou pravdu? Nebo společensky mírnou lež" zeptal se bezvýrazně Suigin. Wichiten nafoukla tváře a odpochodovala z kuchyně do svého pokoje. "Řekl jsem něco špatně?" koukal nechápavě Suigin. "Ne, jak bys mohl" konstatovala ironicky Serenity a protočila oči. Wichiten si vzala první misku, při sedání nenápadně podupala brunetovi obě nohy. "Hm co to je? Je to dobrý" huhlala s plnou pusou. "To je můj bílý jogurt s muslli" pípnul Christopher. Všichni se zadívali na rudovlásku. Ta se zadívala na podezřele bílý jogurt, na lžičku kde se na ní smál lupínek, na jogurt, na lupínek, na Chrise, na Matthewovu nohu a pokrčila rameny a dál jedla. Matthew se nechápavě zadával na svůj hrníček s kafem. "Já spím?" zeptal se a nikdo nevěděl jestli to byla otázka řečnická, pro něj, pro hrnek nebo pro všechny přítomné u stolu,mimo hrnku. "Jistě Matthew, to se ti jen zdá, a teď se z tvého v rámci možností normálního snu stane noční můra. Jistě se ptáš proč, víš proč? Protože tě podkuchnu" zavrčela Wichiten a začala jej mlátit lžičkou. Matthew jí chytil obě ruce dřív, než stihla zranit někoho jiného. "Nech toho, posad se a jez" pokusil se jí poručit. Wichiten se mu jen vyzývavě podívala do očí. "A co když ne?" ušklíbla se. "Tak…to ještě vymyslím" ušklíbl se taky a oba se propalovali vyzývavým pohledem,kdo dřív uhne. "Ježiši, Matthewe, opravdu?" přerušil napětí ticha Serenity,poté co se k ní dostali jeho myšlenky. "Jo" zněla tichá odpověď. V tu chvíli se Kioshi a christopher synchronizovaně rozesmáli. Sabina se na ně nechápavě podívala. "Ty necítíš to napětí?" zeptal se christopher. "To sexuální napětí je tu cítit pomalu furt, takže ho nějak moc nevnímám" pokrčila rameny. Oční souboj Matthewa a Wichiten se přerušilo v mžiku. "Nevím o čem se tu bavíte" zahuhlal Matthew. "Hm- uhm.-ugh" podporovala jej Wichiten s plnou pusou. Suigin si oběma rukama jen promnul obličej. "Co jsem komu udělal?!" zeptal se. See se na něj soucitně zadívala, oči plné pochopení. "Neboj, já je taky nechápu a nikdy nepochopím, dřív pochopím Einsteinovi teorie relativity" pronesla See sporadicky a ukousla si další kousek rohlíku. Když dokousala poslední sousto, podívala se na Wí. "Nešla si vlastně někam?" řekla See s jiskřičkami v očích. "Jídlo je jídlo" zamumlala Wichiten s plnou pusou. "Od toho se odchází teprve tehdy, když už žádné nezbylo" objasnila své krédo Wí a vesele jedla dál. "Mnu, když to říkáš" zacukalo See obočí a dál to nekomentovala. "Mě nepřestává překvapovat její apetit" utrousil poznámku Suigin. "Problém?" koukla na něj Wichiten nevraživě. "Možná jo, možná ne" zašklebil se Sui. "Nechte toho vy dva, nebo mi rupne cévka a budete mě mít na svědomí" podívala se na ně otráveně Serenity. Sugin jen protočil oči a zamumlal neslyšitelné promiň. "Okay, už budu hodná" zatvářila se nevinně Wí. Mattovi se perverzně zaleskly oči a usmál se. "Matty…"zpražila ho pohledem Serenity. "Mno co! Jsem zdravý mladý chlap co má své potřeby" odsekl Matthew. Při slově chlap se Serenity a zbylé obecenstvo rozesmálo. "Gome, gome Matty, ale to byl dobrý vtip" vykuckal ze sebe Kioshi a dál se smál. Nato se dotyčný nafoukl jako žába a odpochodoval pryč z kuchyně. "Moj brat sa zlobi" usmála se zářivě Sabina. "Má napoleonský komplex" uchichtla se See a z nedalekého pokoje se ozvalo: "Já to slyšel!" a prásknutí dveří. "Hups" dodala ještě See. Wichiten se jen ušklíbla. "ale no tak, to musíte do mého chlapa rýpat?" optala se nevinně. "Jestli on je chlap tak já nevím…"ozval se nový hlas. "V klidu,jen mám vzkaz od jistých vlků, které poslal prý italský alfa, že prý přijde až odezní úplněk" pokrčil rameny. "mimochodem kde je můj velký kamarád?" sarkasmus z něj doslova přetékal. V tom si všimnul krku rudovlásky. "Ah je mi to jasné, leží někde unaven, protože s tebou nedržel krok co alfo?" ušklíbl se ještě. Ozvalo se jen zavrzání jak lžička, kterou si Wichiten míchala čaj, prorazila díky síly rudovlásky, hrnek. "Vypadni, vypadni než se přestanu ovládat a udělám něco, čeho bych mohla třeba litovat" zavrčela. Christopher jen mlčky vzal papírové utěrky, které byli na stole, a začal utírat rozlitý čaj. "Jsi opravdu silně nesympatický" poznamenala Serenity. "Já vím Princezničko, já vím" smál se ještě na cestě pryč z domu. Wichiten začla uklízet střepy a přitom se omlouvala Christopherovi, že rozbila hrnek. Jen Kioshi seděl mlčky u stolu a zapomněl na své jídlo. Suigin tiše sledoval svůj hrnek, přemýšlel. "Když jsem tu byl před rokem, nechoval se tak" zamyslel se nahlas. "Protože mu vadí že Wichiten si nevtiskla jeho, ale bratránka, ale tohle bylo jediné, co sem z něj dokázala přečíst" povzdychla si Serenity. Mezitím si Mathew usmyslel, že už dostatečně trucoval. Jen vešel do místnosti, zarazil se. "Byl tu že?" zeptal se. ani nemusel říkat kdo. Wichiten jen přikývla a pozorovala střepy, které zbyly z hrnku. Matthewa se k ní přemístila zezadu jí objal. Serenity protočila jen panenky. "Nechte si toho vy dvě hrdličky" pronesla lehce otráveně. "Promiň" pustil brunet rudovlásku. Lehce přejel o jejím krku, který hrál všemi barvami. "Asi sem to možná trochu přehnal" zamyslel se, vzal si ze stolu hroznové víno a zmizel do dalšího patra. Serenity si znovu povzdechla a podívala se na schody, po kterých zmizela Mattova postava nahoru. "Měli bysme to nějak vyřešit" řekla své myšlenky nahlas a zamyšleně se podívala na své ruce spojené na stole. "Jo a jak?"zeptala se Wichiten, která se začala zvedat od stolu. "To nevím" zadívala se na ní bezradně Serenity a snažila se najít řešení v očích Wichiten. Po minutě hledání odpovědi odvrátila zrak a zatěkala očima po přítomných u stolu. "No vypadá to, že ještě nějakou dobu odpověď nenajdeš See" řekla se smutným úsměvem na tváři Wichiten a pomalým krokem odcházela z místnosti. Vystoupala po schodech jako před chvílí Matt a bylo slyšet jen zaklapnutí dveří od jejího pokoje. Serenity si znovu povzdechla. "Kdybyste někdo něco potřeboval tak budu v atomovém krytu" oznámila mezi řečí Serenity když se zvedala ze židle. "Bude ti vadit společnost?" zeptal se podezřele slušně Suigin bez stopy ironie v hlase. "Když se budeš chovat slušně a tiše, tak ne" odpověděla Serenity při odchodu z kuchyně. "A já, jdu koukat na telku"zašklebila se Sabina zvesela, která snad měla za každých okolností úsměv na tváři, a optimismus z ní přímo sršel do všech světových stran. "Hele my se chtěli s miláčkem taky koukat" reagoval na to urychleně Kioshi. Christopher se na něj s láskou podíval a mile se usmál a řekl: "Ale no tak, miláčku. Slíbil jsi mi, že pojedeme na nákup nejdřív". Kioshi se na něj s podezřením zadíval a snažil se marně zapátrat v paměti kdy, že to slíbil. "Jsi si jistý, že to bylo dneska?" zeptal se s pochybami v očích. "Samozřejmě přece bych ti nelhal" odpověděl Chris a nasadil ten nejupřímnější pohled jakého byl schopný. "Ty víš jak na mě" zamumlal Kioshi a odporoučel se do pokoje pro věci, které potřeboval. "Spasiba" zazubila se Sabina na Chrise a ten na ní lišácky mrknul. Mezitím co se Sabina uvelebila na gauči a Chris s Kioshim odjel autem do města, Matt s Wichiten zůstali spolu zavření spolu v pokoji a nevěděli o světě. Serenity se Suiginem byli ve vášnivé debatě o asijském bojovém umění. "No to teda ne, ninjové nebyli lepší než samurajové" durdila se Serenity. "No to teda byli, byli to tišší zabijáci noci" poškleboval se Suigin. "Jo, ale ty k nim teda fakt nepatříš, jako nájemný zabiják stojíš za starou bačkoru" oplatila mu to Serenity. "Já za to nemůžu, že první oběť na mém seznamu byla zrovna upíří princezna" nafoukl uraženě tváře Suigin. "Tak vidíš, samurajové prostě byli lepší!" oponovala Serenity rázně. "A co na nich bylo sakra lepšího?". "Třeba to, že měli čest a bojovali vždy čestně, oproti ninjům, kteří byli zabijáci". "To je jediný důvod? Ale prosímtě, ninja by takového samuraje zabil dřív než by stačil mrknout, by hodil kunai a bylo by to" ušklíbl se Suigin. "Když myslíš, moudřejší ustoupí, samurajové stejně byli lepší" odpověděla už podrážděná Serenity a hněvivě si měřila Suigina očima. "No kdyby pohled zabíjel tak mě už asi vynášejí nohama napřed"zasmál se Suigin při pohledu na See jak sedí v tureckém sedu na posteli a propaluje ho očima. "Nesnáším ho" zavrčel po několikáté Matthew a jeho oči, zbarvené doruda, svítily po pokoji jako dva laserové paprsky. "Kdyby mi to alespoň furt nepředhazoval" chodil po pokoji sem a tam. Wichiten, která pololežela na posteli, jej pozorovala. Ani se nehla, jen její zornice se pohybovali směrem, jakým chodil brunet. "Nemůžu to změnit" pronesla tiše. "Navíc, svým způsobem bys mu měl být vděčný. Kdyby se to tenkrát nestalo, neprojevila by se lykantropie a já se tě nepokusila o dva a čtvrt roku sežrat" zamyslela se. Matthew se zarazil a vrhl po ní vražedným pohledem. "jo jasně, už mlčím. Klidně si pokračuj ve svých myšlenkách, kde se oddáváš tomu, že ho porcuješ" pronesla kousavě. "Wichiten" zavrčel a přemístil se co nejrychleji k ní. Díval se jí do očí, dělily je jen milimetry. "Co chceš udělat? Chytnout mě pod krkem a hodit se mnou o zem a pak dělat bůh ví co? Jako experimenty mám ráda, ale tohle... ne nezní to tak špatně zamyslela se. "to by se ti líbilo co?!" zavrčel Matthew. "Ne, ještě jednou se tě dotkne, udělá nesmyslnou narážku a bude si ksicht seškrabovat z podlahy" vrčel. Wichiten naprosto ignorovala výhružky a objala ho kolem krku. "Víš, nějak moc o něm přemýšlí… že bys bral brášku jako vzor?" zamyslela se a křenila se mu do obličeje. "Wichiten" zavrčel a než se nadála, prudce se zakousl do jejího krku. "Takže ty teď zas hraješ nefér?" zeptala se a objala jej nohami kolem pasu a oba přetočila. "Nenuť mě ti ukázat, jak já dokážu hrát nefér" držela jeho ruce v železném sevření. "A to sem si nemyslela, že jsi taková domina" šklebil se Matthew s ústy ještě trochu od krve. "Nech toho, neprovokuj, ještě není ani deset ráno" zavrčel. Hlas mu zhrubl a jeho přízvuk lehce vynikl. "Jasně, budeme slušní, kvůli Serenity a jejímu čtení myšlenek. "Hmm. Pozdě" ušklíbl se Matthew,když Wichiten povolila stisk. Serenity nahlas zaúpěla a zacpala si uši. I když to nemělo žádný efekt. "Já se z nich zblázním, asi mi praskne hlava. Počkat to ne, jen mi vypálí těmi myšlenkami mozkové buňky a bude to. Ještě lepší" a zatřepala hlavou, jako kdyby chtěla ty myšlenky co jí tak trýznily vyklepat z hlavy ven"."Zase mají asi zajímavé myšlenky co" ušklíbl se Sugin na Serenity ale v očích se mu zračil soucit. Trochu se předklonil v křesle a zamyšleně si opřel hlavu do dlaní a zaujatě sledoval Serenity."Myslíš?" zeptala se s ironií v hlase Serenity. "Ne mají naprosto nevinné myšlenky, né že by byly perverzní, úchylné, sadistické, masochistické nebo tak něco" zamračila se malinko Serenity a unaveně si opřela hlavu o zeď a zavřela oči. "Ted mi je tě doopravdy líto princezničko" zasmál se Suigin a v očích mu zasvítila světýlka. Zahlédl jak Serenity sebou trhla při tom oslovení. "Promiň, nemyslel jsem to zle" usmál se omluvně."To nic, nic se neděje" řekla se smutným úsměvem na tváři Serenity a snažila se tvářit statečně. "Proč ti to jen nevěřím" podíval se na See s vědoucím pohledem. "Ne nic to není" zkusila se znovu usmát Serenity, teď už velmi nepřesvědčivě. Bezmocně si projela vlasy rukou. "To je nefér, máš mě nějak moc přečtenou" přikryla si obličej rukou a skrz prsty se dívala na Suigina. "Poznej dobře svou oběť " ušklíbl se vesele Sugin. "Nějaká poučka pro nájemné vrahy?" zasmála se Serenity. "Ne moje poučka" usmál se Suigin. "Tak to pak jo" přitakala. "By jsme se mohli jít podívat do divadla" zamyslela se nahlas Serenity. "To není vůbec špatný nápad" přikývl Suigin. "A víš aspoň na co přibližně?". "Já bych ráda viděla muzikál nějaký, nejlépe Phantom of the opera" rozsvítili se See oči nadšením při zmínce o muzikálu. "Klasika. Na to bych šel rád". "Tak to navrhnem ostatním ne? Trochu kultury jim prospěje" ušklíbla se Serenity "No aspoň můžeme říct že i vlci se chovají v divadle slušně" dodala a snažila se nerozesmát. "No dovol! Já jsem taky napůl vlk a dokážu se chovat slušně". "Ale jen někdy" neodpustila si rýpnutí Serenity. "Nebuď na mě zlá, chovám se slušně ne?" usmál se andělským úsměvem Suigin. Serenity se na sekundu zarazila a stoupl jí do tváří ruměnec. "Tak tohle byla podpásovka Suii!". "Vůbec nevím, o čem mluvíš" odpověděl nevinně se tvářící Suigin. " Ty to víš moc dobře, a nehraj si na neviňátko" usmála se Serenity zářivým úsměvem. "Stejně ti to nikdo neuvěří". "Ale jo uvěří, dokážu být i přesvědčivý" zatvářil se sebevědomě Suigin. Serenity se nahlas rozesmála "To jsi mě tedy pobavil, ten byl dobrý" držela se za břicho, jak se smála. Suigin nafoukl tváře a Serenity se rozesmála ještě víc. "Ne promiň" setřela slzu z oka See. "Už se nebudu smát, slibuji". "Bych prosil" Suigin se snažil maskovat úsměv naštvaným pohledem, ale nedařilo se mu to. Serenity se pomalu zvedla a protáhla si ruce. "Tak ju jdeme jim to říct. A né že budeš můj pokoj okupovat 24/h denně" ušklíbla se See. Sabina se spokojeně u televize usmála. "Moj brat má dívku, oni se dají dohromady" tvářila se spokojeně a poklidně sledovala televizi, pokud se za poklidné dá považovat, že ze stropu padala omítka, jak se Wichiten rvala s Matthewem. Doslova. "Ty idiote, už se sakra uklidni" syčela rudovláska na Matthewa. "Tak přestaň po mě házet vším co ti přijde pod ruku" bránil se Matt a chytil židli,která by mu jinak nejspíš urazila hlavu. "Prostě ti říkám, že tu nebude modrá barva" vrčela. Serenity si někde dole povzdychla nad jejich změnou tématu. "K červené se ale hodí" odporoval brunet. "Je studená" vrtěla hlavou rezolutně wichiten. "dneska má dorazit postel" vzpomněl si zničeho nic Matthew. "no jo… musíme to tu připravit" položila Wichiten lampičku zpátky na stůl. "Ta postel je stejně už k nepoužití" kouknul Matthew na postel. "Nebyla nová, byla moje celých deset let…" zabručela Wichiten. "Rozeberem jí?" zeptal se Matthew. Wichiten se jen proměnila a skočila na ní. Postel nápor váhy neustále a zlomila se. Vlčice z ní slezla, proměnila se zpátky. "Myslel jsem, že budeš nahá… škoda" ušklíbl se Matthew a do tmavě modrých očí se přimíchal nádech krvavě rudé. "Ne to ne, jen kdybych byla proměněná déle" ušklíbla se wichiten. "Ted ale můžeš obhájit svá slova u snídaně, že si chlap a odnést to" kývla směrem k zbytkům postele. "Matthewe, máš tu ty pány kvůli posteli" ozval se hlas Serenity. "Už jdu" přikývl a zmizel dolů. Wichiten se jen usmála. "Sakra, jsem v tom až po uši" zabručela.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Shaggy Shaggy | 12. listopadu 2014 v 12:08 | Reagovat

Já nevěřím svým očím :D Po dlouhé, předlouhé době absolutně úžasný dílek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme za návštěvu doufáme že se zase u nás zastavíš :)
Design by: ©Serenity2014
Pictures:©Wichiten & Serenity 2014