Shinigamijská střední-Druhý ročník: 17. kapitola

16. února 2015 v 17:04 | Wichinka |  Shinigamijská střední-Druhý ročník
Zdravím ^^. Velký omluvný článek plánuji ve středu,takže to tu jen mihnu,omlouvám se za svojí neaktivitu,ale.... škola... chalan.... :D Ano Wichina si našla chalana :D Takže tak nu ^^. jinak už se to zase srovná a budu pokračovat podle plánu ;). Slibuji.... opravdu moc :) Jinak tenhle dílek Sska.... si užijte Dráčci :D

PEREX



17. kapitola
"A kouř a dým…"zpívala si Wichiten zatímco válela těsto na slepované cukroví. "Se tu bude nést" pokračovala skepticky Serenity. " No to ne, umím péct. Navíc sem vždycky sledovala mámu jak to dělá" protočila oči. "Vždyť si seděla na židli a jediné co si mohla, bylo na to patlat marmeládu a jíst ty rozbitý" nechápala Serenity. "A právě proto vím jak se to dělá" přikývla Wichiten. "sebral sem Aizenovi z učebny hasící přístroj kdyby něco" ozval se hlas Kuchikiho. "Vy… vy mi vůbec nedůvěřujete! Se podívejte na Mattyho, ten jí to co uvařím už přes půl roku a ještě pořád žije" zamračila se rudovláska a tiskla stromečky do těsta. "Jenže Matt je Matt, já to riskovat nebudu" zabručel Byakuya a postavil hasící přístroj na linku. "mimochodem kde ten lenochod je?" zeptala se Serenity. "Včera, dal všem třídám vánoční písemku a usmyslel si že to opraví, takže opravoval zhruba 250 písemek a ještě k tomu testy čtvrťáků co dělají maturitu z matematiky, takže teďka dospává" pokrčila rameny Wichiten. "Měl si to nechat i na jindy" zabrblala Serenity, které troch vadilo, že Matt nepomáhá. "Když on je jako já, jakmile má něco rozdělaného, musí to dokončit" pokrčila rameny Wichiten a rozpačitě se usmála. Serenity protočila panenky. "Dvojsmysl?" zkusil to Byakuya. "No původně ne, ale teď když si to nakousl…" perverzně se ušklíbla Wichiten a vrazila plech s cukrovím do trouby. "Otčenáš, jenž si na nebesích…" pronesl dramaticky Kuchiki a zmizel zdobit Vánoční stromek. Serenity, když viděla že Wichiten pravděpodobně nic nezničí či nespálí. Wichiten však bláhově nechala cukroví cukrovím a šla se kochat Mattyho roztomilou tvářičkou. Po půl hodině okukování spícího Matta sešla dolů ke svému cukrování a… zděsila se. "See… See!" ječela na celý barák, že i Matt nahoře nadskočil. "co je? Připálila si to nebo… JEŽIŠI KRISTE!" zděsila se Serenity, popadla hasicí přístroj a začala hasit. "Já jsem to věděl, že se bude hodit" ozval se Byakuya, který se uvnitř tetelil blahem, že to uhodl. Wichiten se sesunula na podlahu a div nezačala brečet. "co se tu sakra děje?" zjevil se vyzáblý brunet jen ve spodním prádle, ve kterém spal a mnul si rozespale oči. "Panebože, to se nemůžeš oblíknout, než sem slezeš?! Já chápu, že tu teďka skoro nikdo není, ale prostě…" přimhouřila oči Serenity. "Hm, nezhubl si? Tě Wichiten nekrmí co?" zamyslel se Byakuya. "jo už se jdu převlíknout, ne Wichiten mě krmí a nechápu jak to že mě pozoruješ" odpověděl oběma. "A ty tady nebul, kdyby si půl hodiny mi nefuněla do ksichtu a nemumlala něco o roztomilosti a znásilnění tohle by se nestalo" zpražil Matt pohledem Wichiten. Ještě jednou se podíval na troubu. "Zajímalo by mě, kde se bude dělat večeře večer" zamyslel se nahlas a odešel na pokoj děvčat, kde nocoval, jelikož Serenity byla u Byakuyy, obléknout. "Ten má zase náladu" poznamenala Serenity a zakroutila očima. "Právě mu Byakuya řekl, že je vyzáblý, ty si ho taky hanila… a já ho nehájila, jeho ego trpí" protočila panenky Wichiten. "No chudáček" podívala se Serenity směrem, kterým Matt odešel, ale podle tonu jejího hlasu bylo vidět, že ho nijak extra nelituje. "Ale Matty není zas tak špatný člověk. Jen je prostě… Matt" pokrčila rameny Wichiten. Serenity jen povytáhla jedno tmavé obočí. "no co, já taky Byakuyuu moc dlouho nechápala, protože je takový… jakože rádoby odměřený, studeny, nesměje se… a přitom je to v pohodě chlap" pokrčila rameny Wichiten. "To snad slyším poprvé" ozval se hluboký hlas z vedlejší místnosti. "A taky naposled" dodala mírně otřesená Serenity, že Wichiten tohle vážně řekla. Wichiten uklidila, jíž beze slova, zbytky jakéhosi požáru a ještě stihla dát vařit vodu na Mattovo kafe. Brunet se necelých deset minut objevil opět ve dveřích, tentokrát už i oblečený. Wichiten se na Matta usmála tak, jako na nikoho jiného a v tu chvíli cvakla konvice.
"Stejně by mě zajímalo, co budeme jíst" zamyslel se Matt a pomalu míchal lžičkou v hrnku. "Tak naštěstí to odnesla jen trouba, ten druhý sporáček je v pohodě, takže bud můžeme místo řízků, které si Byakuya vydupal že budou kuřecí-" z vedlejšího pokoje se ozvalo nadšené "Kuřízek"-" a nebo to můžeme pojmout v jiném stylu a dát si nudle s masem, nebo kebab, nebo pizzu…" zamyslela se Serenity. "Dělejte si, co chcete, já jsem s vařením a pečením pro tento rok skončila" zabrblala Wichiten a naštvaně se posadila na židli. "Díky bohu" nechal se slyšet tmavovlásek, který dokončil zdobení stromečku. "Nejseš vůbec fajn týpek" zamračila se Wichiten. "A stejně mě máš ráda" pokrčil Byakuya rameny. "Maličko" zkřivila tlamičku Wichiten stále se mračila. "Až budeš mít vrásky já ti botox píchat nebudu" zahuhlal Matt. Wichiten se jen podívala po všech. Perverzní lesk v jejích očích jasně prozrazoval, že se chystá prozradit něco nehezkého pro dva ze tří dalších lidí v místnosti. "ani to neříkej nahlas" zapíchla jí Serenity prst mezi oči. Tak ne no" zavlnila rameny a odploužila se pryč. "Co jí je?" nechápal Matt, v klidu obešel menší havárii v podobě flambovaného cukroví a hledal, co by sežral. "Nejez, neuvidíš prasátko" ušklíbla se Serenity. "A jinak k tvé otázce, nevím, asi trucuje, že se jí nepovedlo cukroví". "budu jíst, mám hlad. A tak dobře no, ale díky ní nebudeme moct mít řízky…" zamyslel se Matt. "kuřízky jako nebudou?!" objevil se Byakuya a tvářil se vražedně. "To se nafinguje. Maminka mě naučila jak na to" zjevila se opět Wichiten ,chytajíc se nové příležitosti dostat se do kuchyně. "no ty se toho ani nedotkneš, Byakuya by neměl svoje řízky a to by bylo… špatné" odtušila to Serenity. Byakuya stál za ní a vážně přikyvoval. "Moje kuřízky" dodal ještě. Wichiten jen protočila oči. "O jídlo se neboj, to ještě zvládnu" ušklíbla se. "já bych neřekl" zahuhlal Matt a jedno oko mu nenápadně sjelo k vyhořelé troubě. "Ale to je pečení, né vaření" zkusila to obhájit rudovláska. "Wichiten…ne" zavrtěla hlavou Serenity. "Tak né no" urazila se Wichiten.

"Víš Byakuyo, že i od tebe jde menší ledová aura než od uražené Wichiny?" zeptal se mezi dvěma sousty Matt, který seděl vedle Wichiten v mikině. Wichiten jen hodila zlý kukuč na všechny a pokračovala v jídle. "Wichiten, musíš kazit tu atmosféru?" zeptala se Serenity, lehce naštvaně. "Když já bych to zvládla" trucovala. "Ne je ne, dyť si vypálila troubu" kdyby tmavovláska nedržela příbor mnula by si spánky. "Navíc, dyť si dělala kaši, protože ty a Matt jste mlsní" navázal na Serenity Byakuya. "Ale já chtěla dělat řízky" pokračovala si ve svém monologu Wichiten. "Počkej si tak za deset let, to budeš na to nadávat" ušklíbl se Matt. "Proč?" nechápala Serenity. "Budu jí mít za ženu, údem mít dva malý Mattíky…" chtěl pokračovat Matt. "Proč si seš tak jistý že to budou Mattíci, co když to budou Wichinky?" nechápal Byakuya. Wichiten jen povytáhla obočí. "Wichi, taky tě to napadlo?" ušklíbla se Serenity. "Ale no tak, tomuhle já věřím" došlo to Wichiten a obě se rozesmály. "Proč se tak blbě smějou?" nechápal Matt. " Ženy" shrnul to jedním slovem Byakuya. "no dovol?!" podívala se vražedně Serenity na Byakuyuu, ten se jen ušklíbl. "Nějakej drzej ne?" koukla Wichiten na Byakuyuu. "Za to ty slušná že?" ušklíbl se. "já? Samozřejmě" přikývla několikrát vážně Wichiten. "jistě. A teď tu o Červený Karkulce…."zahuhlal Matt a dál pokračoval v jídle. Wichiten se podívala na vidličku na Byakuyuu, na Matta a opět na vidličku. "Proč z těch tří lituju vidličku?" zeptala se Serenity. "já nevím" pokrčila rameny Wichiten a pod stolem nenápadně štípla Matta do stehna. "Jau" ozvalo se od něj. "Ona mě týrá" dodal ještě a zašermoval nožem před Wichiten. "to mě chceš naporcovat, oslepit nebo zastrašit?" zeptala se naprosto klidně, jako kdyby jí příborový nůž nemohl ublížit. "No… jo? Zabralo to?" zkusil to Matt. "Ne, je mi líto ale tebou poslintaný tupý nůž mě nezastrašil" zatvářil se smutně Wichiten a natolik se zabrala do konverzace s Mattem že si ani nevšimla že ují Byakuya nenápadně odcizil kuřecí řízek a pustil se do něj. Serenity se rozhihňala. Ani nevěděla jestli kvůli tomu co řekla Wichiten, nebo kvůli tomu že Byakuya nenápadně ukořistil jídlo osobě, která trpěla soustavným hladem. Nejspíš obojímu. Byakuya se usmíval na své již dvě poloviny kuřecích řízků, spokojený sám se sebou jak dobře se mu podařilo ukrást. A Matt se jen mile usmíval, v domnění že jej Wichiten nezabije za to, že pře dní máchal dle jejích slov poslintaným tupým nožem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Shaggy Shaggy | 18. února 2015 v 12:38 | Reagovat

Wichina něco spálila :) ne ale tak je důležitý že Matty když spí tak je  roztomile :D jinak celkově moc pěkný dílek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme za návštěvu doufáme že se zase u nás zastavíš :)
Design by: ©Serenity2014
Pictures:©Wichiten & Serenity 2014